|
< Předchozí 1 2 Další strana >
František Kubíček (*8.9. 1852 +19.5. 1919)
Rolník ve Slatině nad Zdobnicí čp. 36
Byl prvním z dynastie Kubíčků, který se zapojil do činnosti hasičského sboru.
Jako zakládající člen spolku v r. 1891 přijal volbu do prvního výboru, ve kterém pracoval ve funkcích jednatele a zapisovatele do roku 1905.
Činný byl i v obecní správě. od 10.10.1880 do 16.9.1883 zastával funkci starosty obce a měl výrazný podíl na přestavbě školní budovy do podoby,
kterou si zachovala až do roku 1956.
Jako obecní radní působil od 16. září 1883 do 26. ledna 1890 a od 26. října 1894 do své smrti.
V mezidobí (od 26. ledna 1890 do 26. října 1894) působil jako řadový člen obecního zastupitelstva.
František Kubíček II (*13.11. 1884 +7.12. 1969)
Rolník ve Slatině nad Zdobnicí čp. 36
Zůstal věrný rodinné tradici a od 19. října 1923 do 26.listopadu 1931 působil v obecním zastupitelstvu.
Mimoto stál dlouhá léta v čele místní záložny.
Pracoval i ve výboru hasičského sboru, ve kterém od roku 1921 do roku 1930 plnil funkci jednatele a pokladníka.
Antonín Hynek (*6.5.1856 +21.6.1921)
Řídící učitel ve Slatině nad Zdobnicí
"Narodil se v Záchlumí dne 6. května 1856. Otec byl rolníkem a hospodským.
Obecnou školu navštěvoval v dvojtřídce v Německé Rybné a v jednotřídce v Bohousové.
Na podzim roku 1869 vstoupil na reálné gymnázium v Chrudimi. V r. 1872 přestoupil na reálné školy v Litomyšli.
Po roce přestoupil do Pardubic a po dalším roce se vrátil zpět do Litomyšle a tam r. 1876 maturoval.
Po maturitě zahájil studia na učitelském ústavu v Hradci Králové, kde v roce 1877 dosáhl vysvědčení dospělosti učitelské.
Od ukončení studií do 31.12.1879 působil jako prozatímní podučitel na obecní škole v Německé Rybné.
Na jaře 1880 dosáhl vysvědčení způsobilosti učitelské pro obecné školy. Od 1. ledna 1880 do 30. září působil jako prozatímní učitel
na jednotřídní škole v Bohousové.
Na podzim 1880 nastoupil vojenskou službu v Praze jako jednoroční dobrovolník u 3. dopravního pluku. Po návratu z vojny byl ustaven jako
definitivní učitel v Německé Rybné, kde působil plný rok. V roce 1882 byl ustaven jako definitivní řídící učitel na obecné škole v České Rybné,
kde působil 15 let do 15. srpna 1897.
V lednu 1884 se oženil s Annou Brklovou, dcerou rolníka Antonína Brkla z Helvíkovic. Na jaře 1885 dosáhl vysvědčení ze způsobilosti
pro měšťanské školy v oboru přírodovědeckém."
Antonín Hynek, dosavadní řídící učitel v České Rybné byl dekretem c.k. zemské školní rady ze dne 10. července 1897 ustaven, řídícím
učitelem ve Slatině.
Přistěhoval do Slatiny dne 15. srpna 1897, v neděli odpoledne z České Rybné. Uvítán byl srdečně místní radou školní, obecním zastupitelstvem,
sborem učitelským, dítkami školními, hudbou, slavným sborem dobrovolných hasičů zdejších a ostatním občanstvem.
Byl členem všech spolků v obci a také jejich funkce prošly jeho osobou, vyjma obecní zastupitelstvo. Člen hasičů, ochotnického spolku,
hospodářsko čtenářské besedy, Sokola, osvětové komise, místní školní rady, posledně jejím předsedou. Byl mezi prvními budovateli Husova pomníku.
Celý život zasvětil práci o rodinu, obec a vlast. Střídmý život svůj naplňoval neúnavným snažením pro dobro svěřené mládeže, občanů a vlasti.
Byl členem učitelské jednoty "Komenský" a na počátku XX. století jejím předsedou. Zastupoval učitelstvo žambereckého okresu v důležitých
jednáních se školními a jinými úřady.
Ve škole byl dobrým příkladem ostatním kolegům, s nimiž i když byly různé názory žil v přátelské spolupráci. Jeho názor na učitelské
povolání byl vždy ideální, vlastenecký. Přístupný vždy novým myšlenkám a reformním pokusům, veliký důraz kladl na sebevzdělávání,
kteréž se snažil vštípiti v dorůstající mládež. Láska ke školní práci neopustila ho ani v pokročilém věku a přátelská shovívavá
láska byly jeho metodou.
Hlásil se jako výlučný státoprávník k straně čes. státního práva,
na jejíž program byl také stanoven státoprávním kandidátem do zemského sněmu. Zvolen nebyl, ale jeho činnost přednášková o schůzích
získávala vždy příslušníky a stoupence tomuto programu. Jako obratný řečník vykonal mnoho přednášek, hlavně v obci a okolí
(z oboru české historie, vychovatelství, sebevzdělávání, protialkoholní - sám byl abstinent atd.). I smrt jej našla na takovéto přednášce.
Antonín Krupička (*3.6. 1910 +1.6. 1990)
Truhlář ve Slatině nad Zdobnicí čp. 227
Členem hasičského sboru se stal v roce 1935. Ve výboru sice nepracoval dlouho, ale zato ve významných funkcích.
V letech 1963 - 1964 byl velitelem, 1964 - 1971 předsedou ZO SPO a poslední funkcí, ve které působil, byl od r. 1971 do 1973 referentem CO.
Mimoto byl roku 1954 zvolen do MNV a od roku 1957 do 1960 byl předsedou Místního národního výboru.
Aktivní pracoval i v myslivecké společnosti,kde zastával řadu funkcí ve výboru.
Bohumil Krunčík (*12.8. 1867 +10.3. 1955)
Slatina nad Zdobnicí čp. 158
Vstoupil do sboru v roce 1897. Od 1906 do 1907 byl členem výboru.
Revizorem účtu byl 1907 - 1908.
Jeho nejvýznamnější působení na poli péče o výzbroj začalo zvolením do funkce zbrojmistra v roce 1907.
V této funkci pracoval do roku 1930. Navíc byl ve dvou obdobích náčelníkem stříkačníků. Bylo to v letech 1908 - 1909 a 1910 - 1930.
Jeho práce pro sbor vyvrcholila v roce 1930, kdy byl Bohumil Krunčík zvolen v pořadí 4. velitelem.
V této čelní funkci sboru pracoval do roku 1934. Členem sboru byl celých 58 let, z toho 28 let jako člen výboru.
František Kubíček (*29.4.1920 +5.3.1999)
Rolník ve Slatině n. Zd. čp. 36
V pořadí 3. v generaci Kubíčků z čp. 36 vstoupil do sboru v roce 1939. Členem výboru se stal, v duchu rodinné tradice,
v roce 1953 jako jednatel a zapisovatel. Krátce působil ve funkci kulturního oferenta (1963-1965),
aby se stal po smrti Josefa Kelera od roku 1965 pokladníkem. Tuto funkci vykonával do roku 1985.
František Kubíček působil ve výboru hasičského sboru 32 let. Za dlouholetou činnost se mu dostalo řady svazových vyznamenání.
< Předchozí 1 2 Další strana >
|
